9. března 2006 v 20:38 | Ivanka
|
Kdy vlastně animovaný film vznikl a proč? Odpovědi na tuto otázku jsem se bohužel nedopátrala. Snad je to tím, že první animované filmy nebyly úspěšné vůbec a nebo se na ně zapomnělo. Ostatně, pro většinu lidí je zakladatelem tzv.animáčů Walt Disney. A možná právem.
Animovaný film ale sahá ještě hlouběji do historie. Patrně až do roku 1888. Tehdy vznikl snad 1. animovaný film, pohádka O Koblížkovi, kterou vytvořil Albert E. Smith. Zvláštní ale je, že v témže roce vytvořil jistý Francouz Émile Cohl optické divadlo, předchůdce animovaného filmu. Ten také později oživil animovanou postavičku Fantoše, jenž se stal hrdinou hned několika jeho filmů. To už ale v Japonsku vzniká 1. japonský animovaný film, ve stylu tzv.anime. A co že je to anime? Z počátku jsem to také nevěděla. No, pod pojmem "animovaný film" si většina lidí, a nedávno i já, představí klasický americký kreslený seriál (tzv. cartoon) a postavičky jako Mickey Mouse, Bugs Bunny, Tweety, případně Tom a Jerry. Jenže japonský animovaný film, anime, je jiný. Ten chce dosáhnout víc, než "zabavit unuděné diváky". Anime přináší možnost vtáhnout do iluzorního světa, kde nechává pracovat fantazii. Tak dokáže oslovit široké publikum.
Roku 1920 na sebe poprvé upozorňuje Walt Disney. Pokusil se totiž v trikovém seriálu Alenka v zemi kreseb sloučit, jakkoli neuměle, živého herce s animovaným prostředím. O tohle se už pár lidí pokusilo, nicméně Disneyův film byl přece jen nejreálnější. S Alenkou v zemi kreseb se pokoušel prorazit i v Hollywoodu. Po reakcích, které ho tam čekaly, se radši vrátil domů. Tady stvořil animovaného králíka Oswalda, který nahradil Alici a její příběhy. Oswalda mu ale jeho producent "ukradl", a tak Waltovi nezbylo nic jiného než namalovat jinou postavičku. A vznikl myšák Mickey Mouse,jenž se měl nejdříve jmenovat Mortimer. Roku 1928 se nám představil v jeho prvním filmu Parník Wille. Po celou dobu svého života Walt myšáka Mickeyho sám namlouval a možná, že se s ním i ztotožňoval. Potom jistý Kalmus vymyslel tříbarevný Technicolor. První film byl tímto systémem natočen v roce 1932. Byl to Disneyův kreslený film Flowers and Tears (Květiny a slzy).
Samozřejmě, i u nás v Česku jsme se snažili oživit kreslené obrázky v bloku na souvislý výjev. Prvním takovým pokusem byl v roce 1922 Hoffmanův celovečerní kreslený film Jablůňka se zlatými jablky. A co se vlastně stalo s těmito našimi prvními kreslenými filmy? Je to jednoduché, upadly prostě v zapomnění. V té době, co vznikly, asi nebyl tenhle žánr v kurzu, tak se jednoduše odložil někam do archívu. Já jsem se k záznamům o našich prvních animovaných filmech dostala úplně náhodou.
Pak přišel Disneyův další krátký animovaný film Probuzení jara. Tohle dílo všechny tak nadchlo, že získalo vůbec prvního Oscara za animovaný film. Další Oscar (a sedm malých symbolických) do dílny Walta Disneye putoval zanedlouho, díky animovanému filmu Sněhurka a sedm trpaslíků. Film měl premiéru 21.12.1937 a vydělal neuvěřitelných 8 000 000 §. Sněhurka a sedm trpaslíků byla prvním celovečerním kresleným filmem na světě. Obklopilo ji spousta různých "nej": vyžádala si desetitisíce kreseb, spolupráci dvou tisíc kreslířů a techniků, práce na filmu trvala tři léta a občas se zdálo, že výrobce Walt Disney (tento film "jen" produkoval, nerežíroval) už nesežene další půjčku, aby svůj životní sen dokončil. Přes mnohé nezdary se mu to však nakonec podařilo. Proč ale byl tenhle film tak úspěšný? Dle mého názoru hned pro několik věcí. Dokázal oslovit opravdu širokou sortu a hodně generací diváků, byl zde ten správný poměr mezi dávkami humoru, dojetí a strachu, přesně jak to diváci mají rádi. Stručně řečeno dokonalý film.
A už to jelo. Jeden animovaný film za druhým: 2.12.1940 Pinocchio, pak neobvyklá a průkopnická Fantazie, dojemný Bimbo, klasická Šípková Růženka, směšné slůně Dumbo a mlsný Medvídek Pú. Po těchto titulech od Disneyho ale přichází odmlka způsobená 2. světovou válkou. Avšak po válce se lidé nechtějí moc bavit u animovaných filmů a seriálů. Na druhé straně na konci 50. let zaznamenávají úspěch animované seriály. Snad nejznámější "animáč" vznikl sice už kolem r.1940, slávy se mu dostalo právě až po letech padesátých.
Jasně, mluvím o seriálu Tom a Jerry. Tenhle seriál si získal obecenstvo hlavně pro svou jedinečnost. V tomhle seriálu a jemu podobných měla být totiž animace chápána jako nevyčerpatelný zdroj možností, které za normálních okolností nelze provozovat a které v realitě ruší veškerá pravidla (třeba když Tom spolkne klavír, tak jeho tělo kopíruje přesně tvar toho klavíru, takže to vypadá, jako by ho vůbec nežvýkal :-)) Tvůrci kocoura Toma a jeho "oběti" Jerryho byli W.Hanna a J.Barbera. Díky nim seriál získal řadu ocenění, včetně rekordních 7 Oscarů a 6 nominací. Ti ho činí nejúspěšnějším seriálem všech dob. S Tomem a Jerrym vznikly také 3 filmy: Anchors Aweigh s Gene Kelly, Dangerous When Wet s Esther Williams nebo Tom and Jerry: The Movie.
Ale dvojice Hanna-Barber nezůstali jen u Toma a Jerryho, a tak vznikli: Pes Filipes (Huckleberry Hound), Méďa Béďa (Yogi Bear),nebo Flisteonovi (The Flinsteons).
A zpět k Waltu Disneymu. Jeho společnost v roce 1950 uvádí do kin další celovečerní animovaný film Lady and Trump. Za pět let, v roce 1955 slavnostně otevírá první Disneyland poblíž oblasti Harbor v Kalifornii. Tento velký zábavní park, kde si každý může vyzkoušet cestu strašidelným zámkem, jízdu dravou řekou, a potkat prostředí i postavičky proslavené na filmovém plátně, je nyní postaven v mnoha státech na všech osídlených kontinentech. A je to zatím první park, kde se pobaví nejen děti ale i dospělí. A to byl Waltův sen už odmala. Disneyland stál ale Disneyho společnost příliš, a tak se Walt rozhodl spolupracovat s televizí. V televizi ABC se tím objevuje pořad na způsob Alenky v říši divů, který sám Walt moderuje. Tenhle pořad má takový úspěch, že se dostává do 15 nejsledovanějších programů TV ABC jako jediná televizní show. Walt Disney má ale i další zájmy: v 50. letech vzniká hraný film Pinocchio.
50. léta se nám už ale přehouply do let 60., do Japonska. Tady se do popředí zájmu široké veřejnosti začíná dostávat japonské kreslené animace, anime. Japonští výtvarníci se v anime začínají specializovat především na dva různé body anime. Ženy tvořící anime se zaměřují hlavně na vývoj postav ale děj je většinou velmi slabý. Zato muži se věnují zvláště ději a vývoj postav je velmi zanedbávaný. V ženském ztvárnění anime se také klade důraz na vyjádření emocí. Tak se začal rozpracovávat výraz tváře, hlavně očí. Ty se v Japonsku považují za okna do duše, takže většina emocí se vykresluje pomocí změny tvaru, velikosti nebo umístění obočí a očí.
V roce 1966 Amerika zažívá obrovský smutek. Ve věku 65 let umírá jeden z průkopníků a král animovaného filmu. Walt Disney. Ten ale po sobě zanechává dobře fungující a prosperující impérium, a tak tvorba animací nesmí zahálet. Objevují se další nové postavičky, a to nejen z dílny Disneye.
Na přelomu let 60. a 70. se poprvé objevuje nepřekonatelná česká kreslená série příběhů dvou plyšových medvídků, jež se potkali u Kolína, Pojďte pane, budeme si hrát. Tenhle seriál vznikl ve výtvarnické dílně Miroslava Štěpánka a Břetislava Pojara. Břetislav Pojar se ale proslavil už dříve. Podílel se na většině Trnkových filmů, za připomenutí stojí jeho animace postavy Bajaji, Neklana ze Starých pověstí českých či Puka v shakespearovském Snu noci svatojánské. A jsem u dalšího velikána českého animovaného filmu, Jiřího Trnky. Jeho animované filmy jsou velmi dobře známé i v zahraničí. A jaké? Prakticky všechny. Ať už jsou to ty jeho nejstarší filmy. Za zmínku ale stojí i další čeští animátoři a jejich díla, Karel Zeman - Vánoční sen, Bárta - Historie rukavic, Krysař. A další světové veličiny - Švankmajer, Koutský a samozřejmě Pavlátová, která vyhrála v poslední době všechny největší festivaly animovaného filmu, které existují.
Pojďme ale dál. V průběhu 80. a 90. let se celá společnost Walta Disneye postupně transformovala. Výrobní kapacity se přemístily do zahraničí. Tak vznikly filmy natáčené nejen klasickou metodou plošné animace jako znovu uváděný
Lví král, ale po navázání spolupráce s firmou Pixar se množí výlety do trojrozměrné počítačové animace. Na počátku stálo
Toy Story -
Příběh hraček, následoval
Život brouka či nejnověji uvedený film
Hledá se Nemo. Ale to už moc předbíhám.
Ještě je tady anime, které v průběhu 80. let začíná pronikat do západních států (hlavně USA). V druhé polovině 80. let už byli anime promítané i v evropských televizích, zejména jako seriály pro děti (třeba v roce 1987 Captain Future). V roce 1989 přišel do amerických kin film Akira, který změnil pohled široké veřejnosti na animovaný film. A čím to vlastně je, že se stalo anime v Americe tak populární? No, anime má své charakteristické znaky, jako jsou v intenzivních situacích postavy oddělené graficky od pozadí, silně demonstrované citové vjemy, křížky místo očí, silné obkresy obrysů postav apod. a to u běžných "animáčů" opravdu nenajdeme.
A co animované filmy dnes? Pochopitelně, stále vznikají a stále jsou velmi populární a to nejen u dětí. Dnes je Disneyland snad nejnavštěvovanější druh zábavního parku pro děti. Studia Walta Disneyeho jsou proslavená dokonalou kresbou a známé svojí kvalitní produkcí. A je také známo, že se Disney nevěnoval jen filmům animovaným ale i hraným. Velkého uznání a ohlasu dosáhly Disneyho přírodní dokumenty. Jeho tvůrci dokumentárních filmů doslova procestovali celý svět, aby ulovili pro svou dobu (a často i pro dnešek) unikátní záběry.
Stále častěji se také objevují hrané filmy, které čerpají z komiksů. Například veleúspěšný Spider-man (v hlavní roli s Tobeyem Maguirem), neméně známý mutantí X-men 1 a 2, velký hrdina Daredevil (s Benem Affleckem), zelená obluda Hulk, napůl upír - napůl člověk Blade 1 a 2 (s Wesleyem Snipesem), dál třeba Superman, Batman a připravovaná Catwoman (s Hale Berry)… A když už jsem u toho, tak za zmínku stojí i nejúspěšnější animované seriály poslední doby: Simpsonovi a Southpark.
Ale jaký je vlastně rozdíl mezi evropským a americkým animovaným filmem? Základní rozdíl je v tom, že v Americe vždy platilo a platí jiné pravidlo. Pro Ameriku je hlavní, kolik film vydělá, a čím víc film vydělává, tím je lepší. Počítá se tak s co nejširším publikem a s filmy, které umí oslovit každého. Evropa je v tomto trochu výlučná. Evropský animovaný film je postavený na individualitách. To má své výhody. Filmy jsou zajímavější, progresivnější, ale zase nemají dopad na široké publikum, jsou totiž určeny pro vyspělé publikum.
Pojďme se ještě podívat na udílení cen Oscarů. Letos se počet Oscarů přehoupne přes hranici 2500 kusů. Celých 56 jich získal Walt Disney, což z něj dělá nejúspěšnější osobu v celé historii předávání, Disney také drží rekord v počtu nominací - 64. A dohnat ho? To by musel druhý za ním, jistý skladatel, John Williams, který stále ještě čile skládá a má na svém kontě již 42 pokusů o zlatého plešouna, získat nejméně 22 :-) a to se mu, vzhledem k jeho věku, už asi nepodaří…
A můj názor na animované filmy? No, stále si pokládám otázku, proč jsou tyhle animované věci tak oblíbené? Je to asi druh takové zábavy, při které si odpočineme, která po nás nevyžaduje žádné namáhání šedé kůry mozkové a při tom nás ještě pobaví, někdy si u ní i zazpíváme, a zcela určitě nám pomůže uniknout aspoň na chvíli ze světa reality a tu a tam nás nechá myslet si, že to všechno je zcela normální a živé. Zkrátka tyhle věci mají stále své kouzlo a probouzejí v nás to hluboko dřímající pětileté dítě, a to se jen tak někomu nebo něčemu nepodaří. Proto si přeji, aby animované filmy dále vzkvétaly a nechaly nás prožít tohle všechno.
Good work! ;)